PELLS DUKE ELITE 2022 - test

PELLS DUKE ELITE 2022 - test

PELLS DUKE ELITE 2022 - test

CYKLOSERVEX | 22.07.2022

“Jak dopadl karbonový hardtail v testu?”

Když jsem před časem testoval hliníkový Pells Razzer Elite, již jsem dopředu tušil, že po nějakém čase bude následovat i jeho dražší uhlíkový bratříček z vévodské rodiny Pells Duke! O kolik lepší bude karbon? Nakolik jiná bude geometrie? Jak moc to bude rychlé?

Tyto a další podobné otázky mi běžely hlavou do doby, než zazvonil kurýr, já si převzal krabici a z ní posléze vytáhl na první pohled nenápadný, při bližší obhlídce a hlavně na vhodném světle další designově luxusní kousek! Jak jsem Pells Razzer obdivoval pro jeho výrazný měděný „nástřik“ a chromovaná loga, tak jsem v případě Pellsu Duke Elite zase žasl nad jeho perleťovým lakem!!!

Značka Pells se v tomto směru skutečně snaží a já se pomalu nestačím divit. Překvapení bylo o to větší, že jsem se původně těšil na jiné provedení, s odlišným, výrazně barevným designem, které se ale mezi tím z katalogu kamsi vytratilo a místo něj přišel perleťový měňavec.

Sportovní duch od A do Z!

Duke je vrcholnou XC řadou mezi pevnými stroji Pells, proto od něj nelze očekávat nic menšího než skvělé sportovní výkony! Dopředu můžu říct, že v tomto směru rozhodně nezklame! Ale pojďme to vzít hezky popořadě, ať něco nepřeskočíme, nevynecháme…

V úvodu bych rád (jako vždy) nakousl téma „posed“, který plně koresponduje s tím, kam toto kolo směřuje a co by mělo umět. Konkrétně jde o jeho sportovní zaměření, čemuž odpovídá i trochu delší až lehce natažená pozice za řídítky. To vše i při moderně krátkém představci (60 mm), což znamená, že je sportovní pozice zásluhou zejména delšího rámu.

Zprvu jsem chvíli přemítal nad velikostí tohoto kola, zda dorazilo slíbené Mko, nebo větší Lko? Rychlá kontrola s metrem v ruce a s tabulkou velikostí na monitoru odhalila, že se jedná o menší velikost (M), díky čemuž se potvrdila moje teorie o patřičně dlouhém rámu (reach 432 mm u vel. M).

Tímto neříkám, že by byl Pells Duke Elite přehnaně natažený, to rozhodně není. Je naopak moc příjemný, má správný sportovní šmrnc, zároveň se na něm hezky sedí a dobře se ovládá.

Tam, kde se u hliníkových rámů všelijak spojují tři klíčové rámové trubky, lze u karbonového základu vytvořit jednu pevnou masivní část.

Masivní je také střed, proto může kabeláž procházet nerušeně vnitřkem rámu pod osou klik.
Na fotce to tolik nevynikne, ale silné a profilově bohaté jsou rovněž i nohy zadní vidlice.

Půjde ti na ruku!

Pells Duke Elite je jedním z kol, u nějž pořádně nevím, co napsat, mám-li zhodnotit jeho ovládání? Není totiž nijak dramaticky vyhraněné, je naopak krásně přirozené a značně vyvážené. Není proto potřeba o něm zdlouhavě přemýšlet.

Když to chcete pálit rovně, tak si můžete pohodlně odložit ruce na řídítka a o nic dalšího se nestarat. Pustíte-li se cestou z kopce, stačí zaujmout správou agresivní pozici a bez většího odmlouvání dáte nejspíš vše, co se tak pro XC kolo s rychlými plášti hodí.

Osobně bych si zde dokázal představit ještě teleskop, kratší v XC stylu, který by zajistil více volnosti a více prostoru pro jezdeckou fantazii při cestách z kopce dolů a jiném zábavném dovádění. Co se mi naopak v tomto směru rozhodně líbilo byla do ruky příjemná řídítka Pells s rozumně dlouhým představcem (740/60 mm).

Perleťový lak tohoto kola je věcí dosti podmanivou. Pomalu jsem se ale začínal bát, že se mi nepodaří jej vyfotit! Až se konečně vynořilo slunce…

Vstup kabeláže do rámu je řešen jedním portem na levé straně. Ještě jedno „okénko“ je volné, zřejmě kdyby někdo chtěl přesmykač, nebo jako já teleskop!
Díky objemnému středu lze táhnout kabeláž čistě celým rámem. Například hadice brzdy vstupuje u hlavy a vystupuje až vzadu u třmene.

Tady delší, támhle kratší, nahoru i dolů svižně kvačí!

Vezmeme-li popis ovládání více ze široka, můžeme říct, že je Pells Duke Elite v základu docela klidný, jistý a vyrovnaný. Zřejmě díky delší přední části rámu a moderně volnému úhlu hlavy (69,5°). Zároveň není neohrabaný nebo snad toporný, zatáčky mu rozhodně nevadí a ani mu nedělají problém.

Je tedy jak příjemně klidný, tak i dostatečně hravý a zábavný. Zde bych viděl zásluhy zejména v podobě krátké zadní stavby (425 mm), což je vlastně i vidět. Stačí zaměřit zrak na příslušná místa a jistě sami uznáte, že je zadní kolo hodně, hodně blízko u sedlové trubky. I to opět odpovídá moderním trendům.

Jediné, co vás může zprvu překvapit, je určitá tendence zvedat přední kolo v prudších výjezdech. Sedlový úhel by mohl být i maličko ostřejší (74°), ale… On je toto možná jen určitý „vedlejší efekt“.

Když se totiž člověk nehlídá, na začátku výjezdu pořádně zabere, aniž by se dopředu srovnal na sedle, tak se předek občas lehce zvedne, znervózní. Pokud se ale maličko nakloníte k přednímu kolu, třeba i lehce přitáhnete na sedle vpřed a budete zabírat plynule, nikoliv trhaně, zjistíte, jak krásně se s Dukem stoupá! Já si s ním dal i pár vyhlášených lokálních výjezdových spotů a zvládli jsme je vždy naprosto bravurně!

Rychlý v terénu, rychlý na Stravě!

Když už jsme otevřeli téma výjezdů, lze snadno navázat konstatováním jak hezky, zlehka a rychle toto kolo jede. Ano, u špičkového XC hardtailu na karbonovém rámu by se něco podobného dalo jistě čekat, ale stejně… Stejně to člověka příjemně překvapí, když se vyhoupne do sedla, roztočí nohy a najednou zjišťuje, že se ve výjezdu netrápí, ale naopak si užívá tempo, jakým jej jeho kolo žene vpřed!

Tuhý lehký rám, solidně pevná kola, příjemné XC pláště Continental. Vše to hezky ladí, vše to hraje do noty rychlosti a výkonu. Navíc, když jsem se letmo díval na statistiky svých jízd, zjistil jsem, že se mi podařilo posunout pár výjezdových Strava osobáčků, aniž bych se o to vysloveně snažil. To je za mě velice dobrá vizitka a potvrzení výše řečeného.

Planžetový odkaz

Nakolik je rám Pells Duke Elite pod záběrem tuhý a vysoce efektivní, tak je i mimořádně komfortní. Při bližší obhlídce se zdá, že by hlavní zásluhu na tomto faktu mohly mít decentní a navíc po téměř celé délce zploštěné vzpěry zadní stavby, ale třeba je kouzlo jinde. Každopádně použitá magie funguje a zadní stavba tlumí, na poměry XC hardtailů, VELICE DOBŘE!   

Ostatně Pells si historicky rád pohrával s různými planžetovými konstrukcemi zadní stavby. Určité generace jeho rámů na tomto faktu hodně stavěly (např. Pells X2), proto je rozhodně na co navazovat. Nový Pells Duke v tomto směru není až tak radikální, štíhlé planžety připomínají „pouze“ horní vzpěry, ale i tak daná konstrukce funguje, čemuž se musím jen poklonit!

RockShox Recon Gold 100 Remote

Dříve, než se podíváme v galerii na různé další komponenty, udržme v relevanci ještě chvíli téma komfortu. Nyní toho předního, zajišťovaného vidlicí RockShox Recon Gold. Toto sice není žádný vrcholný XC model, dražší bratři Pells Duke Race a Duke Team si mohou užívat přítomnosti legendárního SIDu, i tak se ale jedná o příjemného společníka.

Na jedné straně musím ocenit, že je Recon dostatečně robustní a konstrukčně tuhý, díky čemuž vám přední kolo v lese plavat rozhodně nebude. Zároveň jsem spokojený i s jeho funkcí. Přišlo mi totiž, že je vidlice z kraje zdvihu (snad záměrně) lehce přiškrcena, díky čemuž při šlapání nikterak neobtěžuje. Dálkové ovládání lockoutu proto našlo využití jen minimálně, sám bych jej s klidem vyměnil za prostou páčku na korunce.

V členitějším terénu jsem poté zaznamenal, že si vidlice na větších nerovnostech v kompresi občas slyšitelně odfoukla, načež překážku bez problému zpracovala. Sportovní kapacita (100 mm) samozřejmě neslibuje žádné vyložené zázraky, každopádně krok této vidlice mi připadá dobře naladěný k danému účelu. Je klidná, rozumně citlivá, dostatečně akční a pokud nebudete vysloveně viset na brzdách, tak se ani zbytečně nepropadá do zdvihu.

 

Pells Duke Elite – závěr

Kdo mě více zná, ten nejspíš ví, že nejsem žádný vyhraněný XC švihař, spíš mi voní enduro a na druhé straně také gravel. Na lokálních XC okruzích jsem ale jako mladý kluk de facto začínal se „seriózním MTB“, proto se rozhodně nebráním svezení ani na tomto druhu kol. Když na to přijde, rád si čas od času jejich prostřednictvím osvěžím časy svých cyklistických začátků.

Zkušenost s Pellsem Duke Elite mi přitom zase jednou připomněla, že výjezdy v terénu nejsou jen „nutné zlo“, způsob, jak se dostat nahoru na začátek vysněného trailu, ale že se právě soustředěným stoupáním člověk může dobře bavit a užít si jej. Přesně to jsem opakovaně zažíval v sedle nového Duku, s kterým byl každý kopec, sprint, či jiná podobná výzva jednou velkou radostí.

Od prvních okamžiků se mi líbil jeho sportovně laděný posed, díky kterému se na kole krásně šlapalo, stále jsem se ale cítil za řídítky komfortně a jistě. Být to na mně, tak zahodím dálkové zamykání vidlice a přidám sem lehčí XC teleskop, abych se mohl cestou z kopce trochu více odvázat. Ale ono to zase takové omezení nebylo, spíš jen nezvyk.

Co se mi rovněž líbilo, bylo příjemně vyvážené ovládání, kdy se člověk mohl jen vozit a užívat si svižné otáčení pedály, nebo se naopak zábavně vlnit na pestřejších trailech. Pells Duke možná není výstřední divoch výrazně vybočující z řady, rozhodně ale plní to, co byste od něj čekali. Je rychlý, jistý a dostatečně zábavný s geometrií, která sice neudělá radikální díru do světa, přitom v odpovídající míře respektuje poslední trendy na této scéně.

Text a foto: Štěpán Hájíček








Fotogalerie